Muzeum traktorů a zemědělské techniky Chotouň
Stabilní motory
Stabilní motor (resp. stacionární) je obvykle spalovací zážehový (nejčastěji petrolejový, dále benzolový a později benzínový) nebo vznětový motor, který se využívá pro pohon různých stojících (stabilních) zařízení. Motory, v naprosté většině jednoválcové, pracovaly na čtyřtaktním principu a byly vybaveny těžkými setrvačníky, které zajišťovaly jejich pravidelný chod.
K největšímu rozšíření těchto strojů došlo v Česku v meziválečném období. Nejznámější výrobci v éře ČSR byli firmy Slavia, Lorenc Kroměříž, Wikov Prostějov, Ježek Blansko, Benz Třebíč, Svoboda Mladá Boleslav. Výkonové rozpětí vyráběných a používaných stabilních motorů sahalo od 3 HP až po největší stroje s výkonem přes 10 HP, které již zvládly pohánět tehdy největší zemědělský stroj – mlátičku. Nejvíc rozšířenými byly střední a malé stroje o výkonu od tří do šesti koňských sil sloužící například k pohonu strojů na řezání dřeva, čerpání vody a pod.
