Muzeum traktorů a zemědělské techniky Chotouň
Zajímavosti v okolí
Obec Chotouň se připomíná ve staroprokopských legendách z 11. století jako rodiště sv. Prokopa, zakladatele a prvního opata Sázavského kláštera, který se zde kolem roku 970 narodil.
V roce 1996 byla velká část obce prohlášena památkovým ochranným pásmem a v roce 2000 byla Chotouň navržena k vytvoření vesnické památkové zóny. K místům v Chotouni spojeným s kultem sv. Prokopa patří studánka Prokopka se „zázračnou vodou“ (její kvalitu pravidelně sleduje obecní úřad pomocí rozborů a voda je pitná), Prokopský dvůr, s oknem do místnosti, kde se měl narodit sv. Prokop, barokní kostel sv. Prokopa a mohyla, která podle místní legendy vznikla tak, že zde Prokop oškrábl hlínu z pluhu, když dooral Čertovu brázdu.
K dalším zajímavostem obce Chotouň patří i tréninkové středisko dostihových koní stáje Luka, kde kupříkladu byl trénován i CIPÍSEK, vítěz slavné Velké pardubické steeplechase. Zájemci o prohlídku muzea mají možnost, po předchozí domluvě, navštívit i tréninkové středisko.
První zmínka o obci pochází z roku 1360, kdy na zdejší tvrzi sídlil vladycký rod Lipanských z Lipan. Dne 30. května roku 1434 na Lipanské pláni došlo ke slavné bitvě vojsk husitů a Panské jednoty, ve které byli husité poraženi a padl i jejich vůdce Prokop Holý. Na paměť bitvy byla na Lipské hoře v roce 1881 postavena jedenáct metrů vysoká mohyla, kde se od nepaměti scházel lid z blízkého i širokého okolí. Mohyla je zapsána do seznamu kulturních památek. V současnosti zde Obecní úřad Vitice pořádá vždy poslední květnovou sobotu Lipanskou pouť. Areál kolem mohyly prošel v roce 1990 rekonstrukcí, byly zde zabudovány pamětní desky s původním textem, zhotoveny chodníky, parkoviště pro osobní auta, poutače o bitvě a byla tu také vysázena nová zeleň. Místo je v letním období hojně navštěvováno turisty a školními výlety.
Český Brod je velmi staré gotické město, které založil s největší pravděpodobností pražský biskup Jan I. ve 12. století na jedné z nejdůležitějších zemských stezek - trstenické - která tehdy spojovala Prahu s jižní a východní Evropou jako trhovou osadu. Po polovině 13. století povýšil pražský biskup Jan III. z Dražic místní trhovou osadu na město Biskupský Brod (Broda Episcopalis). Díky obchodnímu a cestovnímu ruchu a rozsáhlému zemědělskému zázemí se Biskupský Brod stal velmi brzy důležitým obchodním, tržním a ubytovacím střediskem. Počátkem 14. století se již užívá pozměněné místní jméno Český Brod (Broda Bohemicalis), aby se tak rozlišilo od Německého Brodu, který ležel na stejné obchodní stezce.
Českobrodští měšťané si již před rokem 1402 vystavěli radnici, podle tehdejšího zvyku uprostřed náměstí. Po rozpadu českobrodského arcibiskupského distriktu (obvodu) a po dalších dějinných událostech bylo město obsazeno císařem Zikmundem. V roce 1421 město dobyli Pražané a jejich husitští spojenci a tak byl Český Brod dočasně začleněn do svazu sirotčích měst. Nedlouho po bitvě u Lipan uzavřeli představitelé města s panskou koalicí příměří a při vyjednávání s císařem Zikmundem dosáhli potvrzení revolučních svobod a posléze 4. února 1437 císař povýšil Český Brod na svobodné královské město. Podle dnešních znalostí historie a jejího hodnocení projevili českobrodští v té době dostatek rozvahy a svým rozhodnutím započali cestu k rozvoji a prosperitě svého města.
Mezi nejdůležitější historické památky města patří chrám sv. Gotharda, pozdně gotická samostatně stojící zvonice a již zmíněná stará radnice čp. 1. Pod domy historického jádra města jsou dodnes z větší části zachované staré gotické sklepy a spojovací podzemní chodbový systém, který propojoval tyto podzemní prostory a měl nepochybě význam obranný. V současné době je odkryta a zpřístupněna jeho část.
Ve středu města se nachází barokní sousoší Svaté Rodiny z dílny F. M. Brokoffa.
Z dalších památek si zaslouží zmínku novorenesanční budova Podlipanského muzea, dílo arch. A. Balšánka, kde je mimo jiné umístěny nové expozice dějin Českého Brodu i expozice lipanské bitvy, dále pak monumentální pomník Prokopa Velikého, dílo sochaře Karla Opatrného, budova sokolovny podle projektu prof. Jana Kouly. Významnou památkou jsou i středověké hradby, které nejsou již celistvé a jsou bez vstupních bran, které byly zbourány již v minulosti. Zbytky starého opevnění jsou postupně restaurovány.
Muzeum lidových staveb v Kouřimi
Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z celého území Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde zatím devět větších obytných a hospodářských objektů z oblasti středních, východních a severních Čech, které doplňuje několik drobnějších památek. Muzeum je celoročně dějištěm mnoha národopisných a dalších doprovodných programů. V současnosti je připravován rozsáhlý projekt dostavby muzea a jeho koncepční proměna na "Muzeum české vesnice", které bude kromě architektonických památek přibližovat život na českém venkově od raného novověku do poloviny 20. století včetně jeho sociálních a regionálních specifik.Kolín
