Muzeum traktorů a zemědělské techniky Chotouň
Lesík v Chotouni
Dnes si panorama Chotouně bez lesíku na východní straně již nedovedeme představit . Nebylo tomu tak vždy . D o roku 1885 byly kopce holé , bez porostu . Protože svažitost a písečný podklad nedovolovaly zemědělské využití , byly využívány k pastvě dobytka . Nepříliš kvalitní tráva rostla pouze za trvalejších dešťů . Proto obecní rada rozhodla , aby kopce byly zalesněny . Bylo zakoupeno 15 tisíc boroviček , které na jaře roku 1886 vysázeli .
Zároveň správce školy podal žádost ku slavné zemědělské radě v Praze , aby darováním asi 10 tisíc kusů lesních borůvek podpořila obecní výsadbu . Žádosti bylo vyhověno a na jaře roku 1887 bylo všech 10 tisíc borůvek vysázeno . V témže roce bylo vysázeno 13 tisíc ks borůvek na zádušním lesíku – na bojišti . Tyto byly zakoupeny soukromníky . Celkem tedy 23 tisíc . Hojné jarní deště roku 1886 a 1887 podporovaly dobré ujmutí a růst borovic i borůvčí . Zbytky borového lesa jsou patrny dodnes a z borůvčí zbyl jen povzdech kronikáře : „ Žel , že neopatrnost a hloupost lidská namnoze ničí , co s obtíží vykonáno bylo ve prospěch obecního dobra .“
Borůvčí zřejmě přežilo jen několik málo let .Ani nejstarší pamětníci se nikdy nezmiňovali o borůvkách , naopak rádi vzpomínali na pravidelné velké úrody hub – ryzců , které opékali nad otevřeným ohněm a které prý měli znamenitou chuť .
Myslivost
V roce 1978 uspořádalo Myslivecké sdružení Chrášťany 7 honů na drobnou zvěř . Bylo uloveno 509 ks bažantů a 676 zajíců celkem 1185 ks. To vše při zachování správných zásad mysliveckého hospodaření tj. 1/5 pozemků zůstala nehoněna , nebyly loveny bažantí slepice , byla tlumena škodná a bylo přikrmováno . Rok na to v roce 1979 bylo uloveno celkem pouhých 109 ks bažantů a zajíců dohromady . Stavy zvěře se již nikdy podstatně nezvedly .Co bylo příčinou tak prudké změny je dodnes záhadou .
Brambory v kostele
Dnešní kostel sv.Prokopa byla původně soukromá kaple patřící ke dvoru číslo 43 . Důkazem toho je přímý vchod ze dvora a zazděný vchod v jižní stěně kostela . Různí majitelé dvora se o kapli i různě starali . Po roce 1770 začala chátrat – nebyla opravována . Roku 1786 byla kaple zavřena a málo scházelo k jejímu zboření .Tehdejší majitel Půlpán dal již řepu a brambory na půdu uskladniti a štěstí bylo , že muž tento náhle onemocněl a zemřel .Tato věta je doslovně opsána z kroniky . Jaké štěstí , když někdo zemře ? Není to chyba v letopočtu , skutečně roku 1786 byly v kapli brambory .Další majitel nechal kapli opravit a vysvětit . Ke konci 19.století byl pro značnou zchátralost zbořen kostel sv.Petra a sv.Pavla – stával proti číslu popisném 5 , dnes je tam pomník , a kaple byla změněna na kostel . Dnešní podobu získal v roce 1900 , kdy byla přistavěna věž a kdy byla přestavěna malá věžička,která měla původně tvar báně , a byly změněny tvary oken a dveří .
Výrobky z Českého Brodu
V měsíci říjnu 2011 přibyly do Muzea veterantraktorů v Chotouni dva exponáty . První je ruční secí stroj , tvarem připomínající trakař . Stroj je dřevěný. Kovová hřídel pojezdového kola prochází výsevními skříněmi . Ve skříních jsou na hřídeli trny , které při práci míchají osivo , aby pravidelně padalo .Na spodní straně výsevních skříní je regulace vysévaného množství . Stroj má malé výsevní skříně a seje pouze 4 řádky , pravděpodobně byl používán k setí osiva cukrovky . Na zadní straně každé skříňky je velice dobře čitelný nápis – originál JÁNSKÝ Český Brod .
Druhým exponátem je lejta na močůvku . Dřevěná nádoba opatřená obručemi byla naložena na potahovém voze . Močůvka se do ní nalévala ručně šoufkem . Vypouštěcí otvor byla pouze vyvrtaná díra , ucpaná dřevěným kolíkem , utěsněná hadrem . Při jízdě po vesnici většinou tyto lejty zanechávaly nepříliš voňavou stopu . Na dně lejty je nápis J.NOVÁK , BEDNÁŘ , ČE …… Místo , kde byl vyroben začíná písmeny ČE… dál je nápis nečitelný . Není jasné zda je to Český Brod , Černíky,Čelákovice apod..
Protože každý exponát o kterém se dá něco říci , je více zajímavý , prosím Vás všechny , kteří byste něco věděli o firmách JÁNSKÝ , J.NOVÁK ,popřípadě měli fotografii ,výstřižky z novin , letáčky ,ozvěte se nám . Rádi bychom věděli , kde firma byla , co vyráběla ,v kterých letech , kolik zaměstnanců apod..
Vzácný host
V měsíci září 2011 byl nad jezerem v pískovně v Chotouni pozorován neznámý druh ptáka – dravce . Od jiných dravců , kteří zde žijí , káňat , motáků , poštolek a krahujců se odlišoval bílou spodní částí těla , bílou hlavou a v letu lomenými křídly . Po chvíli se usadil na vrcholu stromu . Dalekohledem jsme si ho pečlivě prohlédli . Ornitologická příručka ukázala , že se jednalo o orlovce říčního . U nás se objevuje v dubnu , kdy táhne do Skandinávie a východní Evropy . V měsíci září přetahuje do zimovišť v tropické a jižní Africe . Loví výhradně ryby , a to střemhlavým pádem na hladinu .
Úspěšný den otevřených dveří
20. září 2009 úspěšně proběhl v areálu muzea a v objektech firmy Luka- Víša den otevřených dveří.
Více než 1200 návštěvníků si mohlo prohlédnout většinu exponátů muzea v chodu, některé z nich si dokonce mohli vyzkoušet osobně. Zatím co dospělí návštěvníci měli největší zájem o odborný výklad pana Víši u jednotlivých exponátů a zajímali je také technické detaily jednotlivých strojů, děti dávali přednost tomu, vyzkoušet si v praxi, jak se sedí za volantem historických traktorů.
Mezi návštěvníky zavítala celá řada známých osobností jako třeba Václav Neckář a Jan Vodňanský. Připraveno bylo také bohaté občerstvení a vystoupení skupiny Bacily. Na Den otevřených dveří navazovala také možnost prohlídky tréninkového střediska Stáj Luka.
.
